Jak mohou Česká televize a Český rozhlas posilovat odolnost proti dezinformacím a udržet si důvěru veřejnosti?

Vysvětlování manipulačních taktik oproti upozorňování na konkrétní dezinformace, důležitost přibližování novinářské práce a fact-checkerů obecenstvu nebo vyhodnocení dopadu aktivit proti dezinformacím na jednotlivé cílové skupiny. I to jsou doporučení, která vyplynula z analýzy přístupu zahraničních médií veřejné služby k postupu proti dezinformacím vyhotovené analytičkami a analytiky PSSI ve spolupráci se spolkem Lobbio.

Důležité je také zapojení lokálních studií do komunikace místních témat na pravidelné bázi a vyšší míra spolupráce s dalšími subjekty, která může jednak přispět ke zvyšování vnímané kredibility médií veřejné služby, ale i podpořit zvýšení dosahu jejich obsahu a aktivit. Příkladem je spolupráce se školami a univerzitami v rámci aktivit pro zvyšování povědomí o novinářské práci.

Publikace reaguje na aktuální debaty o novele zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která kromě otázky financování přináší návrh na rozšíření úkolů médií veřejné služby o povinnost zapojit se do postupu proti dezinformacím. V evropských zemích, které PSSI sledovalo, většinou legislativa výslovně nezavazuje média veřejné služby k boji proti dezinformacím, ale zdůrazňuje úkoly zvyšovat mediální gramotnost a kritické myšlení. Přesto tato média už pracují na zvyšování odolnosti společnosti vůči manipulativnímu obsahu a plánují své aktivity rozšiřovat.

„Na kulatém stole ve Sněmovně Česká televize, Český rozhlas i ČTK prezentovaly, že se podpoře mediální gramotnosti ve svém programu věnují a připravují k tomu i nové programové formáty. Z naší analýzy vyplývá, že by jejich strategickou prioritou mělo být posilování důvěryhodnosti v očích veřejnosti,“  říká projektová manažerka a hlavní autorka studie Kristína Šefčíková.

Postup médií veřejné služby proti dezinformacím je zásadně spojen s otázkou důvěry v média veřejné služby. V zemích, kde je vysoká důvěra v média veřejné služby a zároveň vysoká odolnost proti dezinformacím, se média soustředí na preventivní budování informační odolnosti vysvětlováním fungování dezinformací, přibližováním pravidel novinářské práce, zvyšováním mediální gramotnosti a kritického myšlení a otevřenou debatou o klíčových tématech s reprezentací různých názorů.

Další doporučení zahrnují segmentovat obecenstvo na konkrétní cílové skupiny a věnovat zvýšenou pozornost dosud zanedbané velké části populace mezi tradičními cílovými skupinami mladých lidí a seniorů.

Zahraniční zkušenost poskytuje mnoho inspirace, například finský přístup, podle kterého přešla větší odpovědnost za postup proti dezinformacím na média veřejné služby, které mají vyšší společenskou důvěru než původně zapojené státní instituce. Jak na popularizaci tématu informační odolnosti ukazuje příklad francouzského programu „Pravdivé nebo falešné“, který si vybudoval image na osobnosti moderátora, který se stal tváří tohoto programu a je znám neformálním, lidským vystupováním, přímým kontaktem s obecenstvem v terénu a otevřenosti diskusí s lidmi různých názorů.

Celou analýzu a doporučení můžete nalézt na stránkách PSSI.

Tisková zpráva 

V Praze, 25. 11. 2024

Novela má přinést udržitelnější financování médií veřejné služby

Ministerstvo kultury představilo svůj druhý pokus o změnu financování veřejnoprávních médií. Po kritice od odborníků a zástupců sektoru udělalo zásadní změny, z nichž nejvýznamnější je automatické zvyšování koncesionářských poplatků zohledňující inflaci. Takové financování médií veřejné služby může být udržitelné a mimo jiné tím naplní kritéria evropského Media Freedom Actu.

Vláda Petra Fialy v programovém prohlášení slíbila posilovat nezávislost veřejnoprávních médií. Poté, co zapojila do voleb členů mediálních rad ČT a ČRo senátory, teď udělala další významný krok směrem k naplnění svých slibů. Navrhuje zvýšit poplatky, jimiž občané Českou televizi a Český rozhlas financují. Udržitelnost financování je přitom jedním z nutných předpokladů pro fungování médií veřejné služby. 

„Je klíčové, že koalice reagovala na kritiku expertů a nechce jen jednorázově zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, ale navrhuje zvyšovat takzvané koncesionářské poplatky podle vývoje inflace. Novela však přináší i rizika. Například nelogické zastropování poplatků při vysoké inflaci,” uvádí Martin Luhan, koordinátor iniciativy nezavisla.media.

Výše poplatků se bude měnit podle inflace

Pětikoalice v otázce poplatků přehodnotila svůj postoj k inflační doložce, kterou dříve zcela odmítala. Nově se počítá s tím, že přesáhne-li kumulovaná inflace 6 %, poplatky se o 6 % zvýší. V tomto bodě je návrh rizikový, neboť jsme v nedávné době byli svědky roční inflace mnohem vyšší, a tehdy by média nadále byla finančně podhodnocena. Nicméně přistoupení na diskusi o skutečně udržitelném financování je třeba přičíst vládě ke cti.

Zároveň vláda již dříve slíbila podrobit hospodaření veřejnoprávních médií kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Ruku v ruce se zvyšováním příjmů by totiž měla jít snaha o transparentnost, efektivitu a hospodárnost. A v tomto ohledu bohužel zatím žádné posuny vpřed nenastávají, přestože legislativní návrhy pro rozšíření nezávislých auditů NKÚ na veřejnoprávní média byly připraveny již v minulém volebním období.

Poplatky, které tvoří drtivou většinu příjmů ČT, se nezvyšovaly od roku 2008. Tehdy se pravidelný měsíční poplatek České televizi zvedl ze 120 Kč na 135 Kč. Měsíční poplatek Českému rozhlasu se nezvýšil dokonce od roku 2005, kdy poprvé činil 45 Kč. Kvůli inflaci však reálná hodnota těchto peněz výrazně klesla.

Další slepá místa české mediální legislativy

V české mediální legislativě zůstanou i v případě přijetí této novely stále významné mezery. Online média, tedy dominantní zdroj zpravodajských informací v dnešní společnosti, zůstávají českými zákony opomenuta, viz podrobněji analýza Rekonstrukce státu. Není upraveno soutěžení na mediálním trhu, přestože vliv hegemonů v této oblasti na společnost je zásadní. Peníze z veřejných rozpočtů tečou do médií skrytě a také vlastnictví provozovatelů médií není dostatečně transparentní. 

S některými z těchto problémů může pomoci již schválený evropský Media Freedom Act, pokud bude správně implementován českými zákonodárci. Na to by se tedy teď mělo Ministerstvo kultury zaměřit, a to ve spolupráci s experty mediálního sektoru a v koordinaci s dalšími státy EU.

Analýza: Jak (ne)regulovat online média

České zákony už dlouho ignorují to, že lidé čtou média převážně online. Pokud však chceme online média regulovat, je třeba nejdříve definovat, o koho se jedná. Rekonstrukce státu přichází s analýzou, která shrnuje současný stav české mediální legislativy, navrhuje různé cesty k definici toho, co jsou online média a v závěru přináší srovnání, jak k tomuto problému přistupují jiné evropské země.

Rekonstrukce státu přichází s analýzou, která shrnuje současný stav české mediální legislativy, navrhuje různé cesty k definici toho, co jsou online média a v závěru přináší srovnání, jak k tomuto problému přistupují jiné evropské země. Analýza dále upozorňuje na nutnost komplexní práce na implementaci evropských nařízení, které se týkají online médií a digitálních platforem.

Na vytvoření analýzy se za Rekonstrukci státu podíleli Iveta Kvardová, Martin Luhan a Martina Kunová. Analýza je hlavním podkladem pro diskusi u kulatého stolu “Jak definovat online média?” pořádanou Senátem ČR 11. 12. 2023.

Iniciativa nezávislá.média přináší pět kroků pro budoucnost českých médií

Rekonstrukce státu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky spouští iniciativu nezávislá.média. Společně usilují o změnu právního nastavení fungování médií, která povede k větší pluralitě, politické nezávislosti a pomůže regionální žurnalistice.

Objektivní a nezávislá média jsou jedním ze základních předpokladů fungující demokracie. Český právní řád však v mnoha oblastech zaspal vývoj, a proto přichází nová iniciativa nezávislá.média. “České právo potřebuje více záruk, které budou bránit ovlivňování či ovládnutí médií. Do budoucna se neobejdeme bez silných mediálních institucí a nových pravidel upravujících střet zájmů při vlastnění médií. Jedině tak můžeme zachovat podmínky pro pluralitu médií a objektivní a nezávislou práci novinářů,” říká Jiří Kučera, spoluzakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Experti se zaměřili na mezery ve fungování soukromých i veřejnoprávních médií. Společně dali dohromady doporučení v pěti nejpalčivějších oblastech.

1. Posílení plurality mediálních rad 
2. Zlepšení kontroly hospodaření veřejnoprávních médií
3. Modernizace regulátorů audiovizuálních médií
4. Nová pravidla proti střetu zájmů vlastníků médií (a pro online média)
5. Podpora regionální žurnalistiky

Chránit Achillovy paty mediálního světa

Právní snahy o ochranu nezávislosti médií jsou již v procesu, experti připravili návrh novely k zákonům o České televizi a Českém rozhlasu, která by měla přinést nový způsob volby mediálních radních a o problémech v mediální oblasti informovali ministra kultury. “Na léto připravujeme kulaté stoly k řešení problémů regionální žurnalistiky. Na projektu pracujeme s kolegy ze zemí Visegradské čtyřky, porovnáváme situaci v jednotlivých zemích a hledáme způsoby, jak zvrátit neblahé trendy. Politikům plánujeme řešení představit v druhé polovině roku,” uvádí předsedkyně Oživení, Šárka Zvěřina Trunkátová.

Kromě specifických problémů české mediální scény reagují doporučení také na celosvětové trendy jako je nulová regulace internetových gigantů nebo snadné šíření dezinformací na sociálních sítích. Tyto výzvy aktuálně řeší také Evropská unie v připravovaném Media Freedom Act. “Naše iniciativa nezávislá.média proto aktuálně posílá také připomínky k evropské legislativě a spolupracujeme s partnery v řadě evropských zemí,” shrnuje Martin Luhan z Rekonstrukce státu, hlavní koordinátor projektu.

Malý krok pro diváka, ale velký krok pro nezávislost médií. V Senátu se začala projednávat novelizace mediální legislativy.

Veřejnoprávní média nám mnohé země mohou závidět. Jejich úroveň objektivity a nezávislosti je i na evropské poměry vysoká, zároveň ale velmi křehká, chybí jí totiž pořádné ukotvení v zákoně. Rekonstrukce státu společně s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky a Českým národním výborem Mezinárodního tiskového institutu už nějaký čas připravuje plán, jak nezávislosti médií v Česku legislativně posílit. A na něm se rýsuje politická shoda, včera se o něm jednalo na půdě Senátu.

Na nezávislost veřejnoprávních médií by měly dohlížet jejich rady, tedy Rada ČT, Rada ČTK a Rada ČRo. Tyto instituce ale v posledních měsících plnily titulky novin spíše v souvislosti s absurdním děním na jejich jednáních. To je důsledkem aktuálního nedostatečného nastavení mediální legislativy. „Současná úprava fungování médií nezajišťuje dostatečnou politickou pluralitu rad, neumí zajistit kompetentnost jejich členů ani předcházet střetu jejich zájmů. Dalším problémem je nedotknutelnost rozhodnutí rad,” říká Martin Luhan, koordinátor projektu Nezávislá média v Rekonstrukci státu.

Jak pojistit politickou pluralitu mediálních rad

Včera o připravené novelizaci mediální legislativy jednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, a to za přítomnosti generálního ředitele ČT, právníků ČRo, zákonodárců obou komor, expertů na média a členů RRTV. „Není to poprvé, co nad zákony o veřejnoprávních médiích sedíme. Ale je to poprvé, co cítím, že je naděje, že se posuneme kupředu. Že se shodneme s kolegy z Poslanecké sněmovny na zásadních změnách a udržíme ten národní klenot, který tu máme – veřejnoprávní média, která nám závidí leckdo v Evropě,” řekl na jednání místopředseda komise, senátor David Smoljak.

V čem mají spočívat hlavní změny, které navrhujeme?

• Členy mediálních rad budou nově volit Sněmovna i Senát (dosud je volí pouze Sněmovna), tím bude posílena pluralita názorů.
• Nominovat radní budou moci jen zavedené instituce (od jejich vzniku uplyne aspoň 10 let a  budou působit alespoň ve dvou krajích).
• Radní budou nestranní a politicky nezávislí odborníci. Nebudou zastávat politickou funkci, ani na ni kandidovat.
• Parlament nebude odvolávat mediální radu jako celek (jako dnes po neschválení dvou výročních zpráv, nově bude brát výroční zprávy na vědomí).
• Zákonnost postupu při volbě člena rady bude ověřitelná Nejvyšším správním soudem. NSS může přezkoumávat i zákonnost rozhodnutí mediálních rad.

V těchto týdnech probíhá lobbování za novelu zákonů o veřejnoprávních médií u senátorů i nově zvolených poslanců. Politická shoda se pomalu rýsuje a česká média by se tak snad už v tomto volebním období mohla dočkat zákonů, která jim zajistí ty nejlepší podmínky pro další nezávislé fungování.

Pokud Vám dává smysl, co děláme, podpořte nás, nebo se do lobbování u politiků za lepší zákony zapojte jako náš ambasador. Děkujeme.