Jak mohou Česká televize a Český rozhlas posilovat odolnost proti dezinformacím a udržet si důvěru veřejnosti?

Vysvětlování manipulačních taktik oproti upozorňování na konkrétní dezinformace, důležitost přibližování novinářské práce a fact-checkerů obecenstvu nebo vyhodnocení dopadu aktivit proti dezinformacím na jednotlivé cílové skupiny. I to jsou doporučení, která vyplynula z analýzy přístupu zahraničních médií veřejné služby k postupu proti dezinformacím vyhotovené analytičkami a analytiky PSSI ve spolupráci se spolkem Lobbio.

Důležité je také zapojení lokálních studií do komunikace místních témat na pravidelné bázi a vyšší míra spolupráce s dalšími subjekty, která může jednak přispět ke zvyšování vnímané kredibility médií veřejné služby, ale i podpořit zvýšení dosahu jejich obsahu a aktivit. Příkladem je spolupráce se školami a univerzitami v rámci aktivit pro zvyšování povědomí o novinářské práci.

Publikace reaguje na aktuální debaty o novele zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která kromě otázky financování přináší návrh na rozšíření úkolů médií veřejné služby o povinnost zapojit se do postupu proti dezinformacím. V evropských zemích, které PSSI sledovalo, většinou legislativa výslovně nezavazuje média veřejné služby k boji proti dezinformacím, ale zdůrazňuje úkoly zvyšovat mediální gramotnost a kritické myšlení. Přesto tato média už pracují na zvyšování odolnosti společnosti vůči manipulativnímu obsahu a plánují své aktivity rozšiřovat.

„Na kulatém stole ve Sněmovně Česká televize, Český rozhlas i ČTK prezentovaly, že se podpoře mediální gramotnosti ve svém programu věnují a připravují k tomu i nové programové formáty. Z naší analýzy vyplývá, že by jejich strategickou prioritou mělo být posilování důvěryhodnosti v očích veřejnosti,“  říká projektová manažerka a hlavní autorka studie Kristína Šefčíková.

Postup médií veřejné služby proti dezinformacím je zásadně spojen s otázkou důvěry v média veřejné služby. V zemích, kde je vysoká důvěra v média veřejné služby a zároveň vysoká odolnost proti dezinformacím, se média soustředí na preventivní budování informační odolnosti vysvětlováním fungování dezinformací, přibližováním pravidel novinářské práce, zvyšováním mediální gramotnosti a kritického myšlení a otevřenou debatou o klíčových tématech s reprezentací různých názorů.

Další doporučení zahrnují segmentovat obecenstvo na konkrétní cílové skupiny a věnovat zvýšenou pozornost dosud zanedbané velké části populace mezi tradičními cílovými skupinami mladých lidí a seniorů.

Zahraniční zkušenost poskytuje mnoho inspirace, například finský přístup, podle kterého přešla větší odpovědnost za postup proti dezinformacím na média veřejné služby, které mají vyšší společenskou důvěru než původně zapojené státní instituce. Jak na popularizaci tématu informační odolnosti ukazuje příklad francouzského programu „Pravdivé nebo falešné“, který si vybudoval image na osobnosti moderátora, který se stal tváří tohoto programu a je znám neformálním, lidským vystupováním, přímým kontaktem s obecenstvem v terénu a otevřenosti diskusí s lidmi různých názorů.

Celou analýzu a doporučení můžete nalézt na stránkách PSSI.

Tisková zpráva 

V Praze, 25. 11. 2024

Novela má přinést udržitelnější financování médií veřejné služby

Ministerstvo kultury představilo svůj druhý pokus o změnu financování veřejnoprávních médií. Po kritice od odborníků a zástupců sektoru udělalo zásadní změny, z nichž nejvýznamnější je automatické zvyšování koncesionářských poplatků zohledňující inflaci. Takové financování médií veřejné služby může být udržitelné a mimo jiné tím naplní kritéria evropského Media Freedom Actu.

Vláda Petra Fialy v programovém prohlášení slíbila posilovat nezávislost veřejnoprávních médií. Poté, co zapojila do voleb členů mediálních rad ČT a ČRo senátory, teď udělala další významný krok směrem k naplnění svých slibů. Navrhuje zvýšit poplatky, jimiž občané Českou televizi a Český rozhlas financují. Udržitelnost financování je přitom jedním z nutných předpokladů pro fungování médií veřejné služby. 

„Je klíčové, že koalice reagovala na kritiku expertů a nechce jen jednorázově zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, ale navrhuje zvyšovat takzvané koncesionářské poplatky podle vývoje inflace. Novela však přináší i rizika. Například nelogické zastropování poplatků při vysoké inflaci,” uvádí Martin Luhan, koordinátor iniciativy nezavisla.media.

Výše poplatků se bude měnit podle inflace

Pětikoalice v otázce poplatků přehodnotila svůj postoj k inflační doložce, kterou dříve zcela odmítala. Nově se počítá s tím, že přesáhne-li kumulovaná inflace 6 %, poplatky se o 6 % zvýší. V tomto bodě je návrh rizikový, neboť jsme v nedávné době byli svědky roční inflace mnohem vyšší, a tehdy by média nadále byla finančně podhodnocena. Nicméně přistoupení na diskusi o skutečně udržitelném financování je třeba přičíst vládě ke cti.

Zároveň vláda již dříve slíbila podrobit hospodaření veřejnoprávních médií kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Ruku v ruce se zvyšováním příjmů by totiž měla jít snaha o transparentnost, efektivitu a hospodárnost. A v tomto ohledu bohužel zatím žádné posuny vpřed nenastávají, přestože legislativní návrhy pro rozšíření nezávislých auditů NKÚ na veřejnoprávní média byly připraveny již v minulém volebním období.

Poplatky, které tvoří drtivou většinu příjmů ČT, se nezvyšovaly od roku 2008. Tehdy se pravidelný měsíční poplatek České televizi zvedl ze 120 Kč na 135 Kč. Měsíční poplatek Českému rozhlasu se nezvýšil dokonce od roku 2005, kdy poprvé činil 45 Kč. Kvůli inflaci však reálná hodnota těchto peněz výrazně klesla.

Další slepá místa české mediální legislativy

V české mediální legislativě zůstanou i v případě přijetí této novely stále významné mezery. Online média, tedy dominantní zdroj zpravodajských informací v dnešní společnosti, zůstávají českými zákony opomenuta, viz podrobněji analýza Rekonstrukce státu. Není upraveno soutěžení na mediálním trhu, přestože vliv hegemonů v této oblasti na společnost je zásadní. Peníze z veřejných rozpočtů tečou do médií skrytě a také vlastnictví provozovatelů médií není dostatečně transparentní. 

S některými z těchto problémů může pomoci již schválený evropský Media Freedom Act, pokud bude správně implementován českými zákonodárci. Na to by se tedy teď mělo Ministerstvo kultury zaměřit, a to ve spolupráci s experty mediálního sektoru a v koordinaci s dalšími státy EU.