Ministerstvo kultury představilo svůj druhý pokus o změnu financování veřejnoprávních médií. Po kritice od odborníků a zástupců sektoru udělalo zásadní změny, z nichž nejvýznamnější je automatické zvyšování koncesionářských poplatků zohledňující inflaci. Takové financování médií veřejné služby může být udržitelné a mimo jiné tím naplní kritéria evropského Media Freedom Actu.
Vláda Petra Fialy v programovém prohlášení slíbila posilovat nezávislost veřejnoprávních médií. Poté, co zapojila do voleb členů mediálních rad ČT a ČRo senátory, teď udělala další významný krok směrem k naplnění svých slibů. Navrhuje zvýšit poplatky, jimiž občané Českou televizi a Český rozhlas financují. Udržitelnost financování je přitom jedním z nutných předpokladů pro fungování médií veřejné služby.
„Je klíčové, že koalice reagovala na kritiku expertů a nechce jen jednorázově zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, ale navrhuje zvyšovat takzvané koncesionářské poplatky podle vývoje inflace. Novela však přináší i rizika. Například nelogické zastropování poplatků při vysoké inflaci,” uvádí Martin Luhan, koordinátor iniciativy nezavisla.media.
Pětikoalice v otázce poplatků přehodnotila svůj postoj k inflační doložce, kterou dříve zcela odmítala. Nově se počítá s tím, že přesáhne-li kumulovaná inflace 6 %, poplatky se o 6 % zvýší. V tomto bodě je návrh rizikový, neboť jsme v nedávné době byli svědky roční inflace mnohem vyšší, a tehdy by média nadále byla finančně podhodnocena. Nicméně přistoupení na diskusi o skutečně udržitelném financování je třeba přičíst vládě ke cti.
Zároveň vláda již dříve slíbila podrobit hospodaření veřejnoprávních médií kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Ruku v ruce se zvyšováním příjmů by totiž měla jít snaha o transparentnost, efektivitu a hospodárnost. A v tomto ohledu bohužel zatím žádné posuny vpřed nenastávají, přestože legislativní návrhy pro rozšíření nezávislých auditů NKÚ na veřejnoprávní média byly připraveny již v minulém volebním období.
Poplatky, které tvoří drtivou většinu příjmů ČT, se nezvyšovaly od roku 2008. Tehdy se pravidelný měsíční poplatek České televizi zvedl ze 120 Kč na 135 Kč. Měsíční poplatek Českému rozhlasu se nezvýšil dokonce od roku 2005, kdy poprvé činil 45 Kč. Kvůli inflaci však reálná hodnota těchto peněz výrazně klesla.
V české mediální legislativě zůstanou i v případě přijetí této novely stále významné mezery. Online média, tedy dominantní zdroj zpravodajských informací v dnešní společnosti, zůstávají českými zákony opomenuta, viz podrobněji analýza Rekonstrukce státu. Není upraveno soutěžení na mediálním trhu, přestože vliv hegemonů v této oblasti na společnost je zásadní. Peníze z veřejných rozpočtů tečou do médií skrytě a také vlastnictví provozovatelů médií není dostatečně transparentní.
S některými z těchto problémů může pomoci již schválený evropský Media Freedom Act, pokud bude správně implementován českými zákonodárci. Na to by se tedy teď mělo Ministerstvo kultury zaměřit, a to ve spolupráci s experty mediálního sektoru a v koordinaci s dalšími státy EU.